Armádní útočný nůž Mikov Uton 362-OG - bez pouzdra
Kód: 362-OGSouvisející produkty
Detailní popis produktu
Čepel nože je vyrobena z kvalitní uhlíkové oceli typu GR 1070 s tvrdostí 55-57 HRc s černěním, délkou 140 mm a má klínový výbrus. Delší čepel má pouze UTON AZ.
Držadlo dýky je vyrobeno z tvrzené pryže, která svou přilnavostí k dlani zabraňuje snadnému sklouznutí. Má otvor pro uchycení příslušenství (pilka, pilník, bodec) a zajišťovací otvor pro šňůru paracord s kolíčkem. Celková váha nože je 0,165 kg.
Tento UTON musí mít pouzdro bez planžetové vložky, která by mohla setřít černění čepele. Pro všechny typy UTONů je k dispozici bohaté příslušenství, které se dá zakoupit i samostatně. Skládá se z 12 druhů pouzder, pilky, pilníku, bodce, šňůry paracod a dřevěné dárkové krabičky DDK2.
Dýka je dodávána bez pouzdra proto je nutné k ní zakoupit i pouzdro včetně příslušenství.
Související zboží k produktu DYKA UTON 362-OG patří mezi originální výrobky firmy Mikov s.r.o. Mikulášovice.
Materiál čepele: ocel GR1070
Tvrdost: 55-57 Hrc
Materiál střenky: tvrzená pryž
Délka výrobku: 250 mm
Délka čepele: 140 mm
Šířka čepele: 24 mm
Hmotnost výrobku: 165 g
Pouzdro: dodáváno bez pouzdra - níže lze vybrat vhodné pouzdro:
- pouzdro camouflage: https://www.kapesni-noze.cz/noze-s-pevnou-cepeli/mikov-pouzdro-mas/
- pouzdro camouflage: https://www.kapesni-noze.cz/noze-s-pevnou-cepeli/mikov-pouzdro-uton-362-4-camouflage-vcetne-prislusenstvi/
Doplňkové parametry
| Kategorie: | Nože s pevnou čepelí |
|---|---|
| Materiál čepele: | Carbon Steel / uhlíkatá ocel |
| Délka čepele: | 10 až 15 cm |
| Materiál rukojeti: | pryž |
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Místem, kde má svůj počátek nožířský průmysl v Čechách jsou bezesporu Mikulášovice, v 18 století ještě nazývaný "Nixdorf". Toto malé pohraniční městečko leží v nejsevernějším místě České republiky. V okolí působilo mnoho potulných brusířů kterých si všiml obchodník Ignaz Rösler a zaměstnal je ve své první továrně na výrobu nožů.
V této továrně pracovalo zpočátku sto pracovníků, ale už v roce 1819 byl jejich počet dvojnásobný. Hospodářské úspěchy této továrny vedly ostatní obyvatele k zakládání dalších nožířských podniků a pomocných živností a zanedlouho byla většina mikulášovických občanů i občanů okolních obcí pracovně spojena s nožířskou výrobou. Mikulášovicím se začalo přezdívat "český Solingen".